Stravování podle zásad tradiční čínské medicíny
Dietetika podle doporučení čínské medicíny může být chápána jako preventivní, kdy jíme zdravě a chceme si zdraví udržet nebo také léčebná, kdy jsme nemocní a chceme se uzdravit. Podle toho volíme volnější či razantnější změnu jídelníčku. Ve starověké Číně šla samotná léčba ruku v ruce s dietetikou a prevencí. Když se staří Číňané cítili po nemoci vyčerpaní, bylo to právě jídlo a bylinky, kterými se snažili svou sílu co nejlépe a nejrychleji zregenerovat.
Čínská medicína přikládá stravování veliký význam.
Terapeuta čínské medicíny velmi zajímá stav “sleziny”. Pro nováčky příznivců TČM, je potřeba zdůraznit, že slezinou nazýváme zjednodušeně řečeno celý zažívací systém. Stav sleziny je velmi důležitý, protože slezina zajišťuje výrobu QI – energie.
Někdo by mohl namítat, že čínská dietetika je pro nás něco exotického, na co nejsme zvyklí. Uvidíte, že ne. Vždyť už naši předci vařili ze sezónních potravin, které vyrostly na jejich polích či zahrádkách. Potraviny nebyly uměle dochucovány, přislazovány, dobarvovány. Pokud se sladilo, sladilo se například medem, sušeným ovocem. Vařilo se takové množství jídla, které se stačilo sníst, aby se nestihlo zkazit. Lidé se nepřejídali, postili se a fyzicky pracovali.
TČM nehledí na kalorie, vitamíny, sacharidy, bílkoviny. Používá pět základních chutí v potravinách. Je to chuť ostrá, kyselá, sladká, hořká a slaná. Ty ovlivňují různé orgány a funkce v těle. Například sladká chuť posiluje slezinu a žaludek, zatímco hořká chuť může podporovat srdce a tenké střevo. Dále rozděluje potraviny podle termodynamických vlastností na studené, svěží, neutrální, teplé, hořké. To znamená, že některé potraviny organismus chladí, jiné zahřívají. Když máme v čínské medicíně onemocnění horké, jídlem chladíme. Naopak, když je organismus zachlazen, jídlem zahříváme. Důležitá je také úprava jídla – povaha potravin závisí od původní vlastnosti potraviny a od způsobu její úpravy. Dalším důležitým aspektem čínské dietetiky je, že zohledňuje roční období, jinak jíme v zimě, jinak v létě. V létě volíme lehčí osvěžující jídlo jako je listová zelenina a ovoce, v zimě klidně šáhneme po teplém výživném jídle, jako jsou polévky a dušené pokrmy.
Co je potřeba v čínské dietetice zdůraznit ?
Každý člověk je jiný, velmi záleží na konstituci daného člověka. Stravovací doporučení by měla být přizpůsobena individuálním potřebám každého člověka, jeho zdravotnímu stavu. Někomu ostré koření udělá dobře, někomu ublíží. Někomu terapeut doporučí saláty ze syrové zeleniny, jinému doporučí zeleninu tepelně zpracovat. Aby rádoby zdravý salát ze syrové zeleniny jeho zažívání ještě více neublížil. Protože je to tak individuální, někdy se navzdory “zdravému” jídelníčku s pestrou a kaloricky vyváženou stravou někteří necítí dobře a s váhou se jim nedaří hnout.
A proč?
Protože pro někoho je to například mnoho jogurtů, mnoho syrové studené zeleniny.
A proč někomu mléčné výrobky vadí ?
Nadměrná konzumace mléčných výrobků, syrových potravin může vést k tvorbě vlhkosti v těle. Vlhkost je patogen, se kterým v čínské medicíně bojujeme. Vlhkost vede k různým zdravotním problémům.
A proč syrová zelenina může někdy vadit ? Vždyť je zdravá.
Mnohdy stačí pouze změnit tepelnou úpravu zeleniny. Zimomřivé ženě bude tepleji, jiný nebude mít problémy se zažíváním, přestane ho bolest břicho a nebude mít řídkou stolici.
Už malé kroky nám udělají dobrou službu. Někdy stačí změnit to co snídáme, dodat pravidelnost v jídle. Jak jsem zmínila, otázka zažívání je pro terapeuta čínské medicíny důležitá, otázek kolem zažívání máme mnoho. Když terapeut čínské medicíny řekne, že má někdo oslabenou slezinu, myslí tím, že má oslabené trávení.
Co trápí člověka se slabou slezinou?
- nadýmání
- plynatost
- těžkost po jídle
- sklony k průjmu či kašovité stolici
- sklony k otokům, zadržování tekutin
- únava
- svalová slabost
- oslabená imunita
- zahlenění
Nekvalitní strava, nevhodná strava, nepravidelnosti ve stravování. Čínským pohledem také přílišná mentální a fyzická námaha oslabuje slezinu.
A jak na slabší slezinu?
- strava by měla být jednoduchá, pestrá
- důležitý je klid při jídle
- pokud naše trávení nastartujeme správnou snídaní, lze si k obědu dopřát i hůře stravitelné pokrmy
- večerní strava by měla být jednoduchá na trávení
- důležitá je pravidelnost v jídle, stanovit si časy pro jídlo, doporučuje se jíst 3 x denně, ale názorů je tolik, musíme si vybrat co nám vyhovuje nejvíce..
- vypěstovat hlad – sytost, je zdravé vyhladovět, mezi jednotlivými jídly mít cca 3 hodinové odstupy a to z důvodu, aby při konzumaci nové potravy, bylo ukončeno trávení předchozí
- nepít před jídlem, bezprostředně po jídle, zhoršuje to trávení
Která cesta je ta správná?
Jíst po čem nám je dobře, všeho s mírou, nepřejídat se. Připravovat si jídlo z čerstvých „opravdových “ potravin, jednoduchými a šetrnými metodami. Samozřejmě, když nám čas dovolí. Nestresovat se , když si z nedostatku času dáme něco rychlého. Pravidelnost je důležitá. Nejíst průmyslově zpracované potraviny, konzervy, fast food, jen občas „pro radost“. Nemít jídlo jako smysl života.
Vnímám čím dál více, že stravování podle zásad TČM přináší výsledky a mnohdy drobné změny způsobí, že se necítíme unavení, máme dost energie, nejsme ztěžklí, nemáme nafouklé břicho, netrápí nás zahlenění, nepřibíráme na váze, není nám příliš zima nebo naopak příliš horko.